Vinařství Tennuta Il Palagio (Sting)

Il Palagio, je překrásná vila ze 16. století vystavěná poblíž města Figline Valdarno. Ve své době sloužila jako domov vévodovi Simonu Vincenzovi Velluti Zati di San Clemente. V současnosti je majetkem Trudie Styler a Stinga. Il Palagio se nachází v kopcovitém kraji jižně Florencie. Mírně zvlněná krajina, vinohrady, háje olivovníků, cypřišů a dubů tvoří společně s výhledem na Apeniny jedinečné a nezapomenutelné panorama.

Celé sídlo bylo s láskou zrestaurováno a poskytuje útočiště všem, kteří se snaží nalézt klid. Je zde mnoho krásných míst jako stvořených k odpočinku. Pro horké letní dny je tu zbudována příjemný chládek poskytující lodžie. Dále jsou tu k dispozici veliký bazén, tenisový kurt, odlehlé jezírko vhodné i ke koupání, blízká konírna a mnohá jiná místa vhodná k relaxaci a vychutnávání oblíbených pokrmů. Il Palagio je letním sídlem, kde se schází Stingova a Trudijina rodina a přátele už po více jak 15 let. Konají se zde rodinné oslavy, večírky anebo soukromé koncerty.

Lokace
K Villa Il Palagio Vás dovede dlouhá a strmá cesta. Vila je elegantně zasazená do vrcholu kopce a je z ní krásný výhled na vzdálené Toskánské pohoří. Sídlo obklopuje mírně zvlněná krajina. Zdejší půda se zemědělsky obdělává už po staletí. Středověké městečko Figline Valdarno, které leží v sousedství, bylo, pro své hojné zásoby kukuřice, též známé jako “sýpka Florencie”. Obiloviny, víno, olej, řepa cukrovka, broskve, meruňky a třešně jsou tradičními komoditami, pěstovanými zde od nepaměti. Pozemek Il Palagio čítá cirka 350 hektarů. Valnou část této plochy tvoří lesní porost. Kromě lesa a zemědělské půdy tu najdeme například i několik překrásných jezírek.

Historie
Il Palagio vždy byla, a stále je, především hospodářskou usedlostí. Začátkem 18. století zde rodina Martelli zakoupila pozemek a ruku v ruce s úspěchy v zemědělství přicházely i úspěchy v rozšiřování jejich pozemků. V roce 1819 tato rodina prodala zdejší panství vdově po vévodovi ze San Clemente, hraběnce Carlottě Barbolani of Montauto. Dalších přibližně 150 let zůstala Vila Il Palagio v rukách tohoto rodu. Na počátku 20. století si vévoda Simone Vincenzo Velluti Zati di San Clemente nechal zrealizovat projekt, který sám zadal. Na panství se tak objevili nově špýchar, lisovna oleje a v neposlední řadě i vinařství. Když sem v roce 1999 poprvé Sting a Trudie zavítali, byla rezidence i ostatní budovy v zchátralém stavu. Rozhodli se celé panství koupit, zrestaurovat a vrátit mu zpět jeho zašlou slávu.

Budoucnost
Il Palagio je nyní považováno za symbol všeho, co se zde vypěstuje. Sting a Trudie otevřeli farmářský obchod, ve kterém se prodává vše, co se na této farmě vyprodukuje. Čerstvým ovocem a zeleninou počínaje a místními uzeninami konče. Nyní je také poprvé možné si tyto plodiny a výrobky objednat online – ze srdce Toskánska až přímo k Vašim dveřím.

STING
Gordon Matthew Thomas Sumner je jméno známého anglického zpěváka, jehož život je pro mnohé spojen především s hudebním a příležitostně i filmovým průmyslem. Než se v polovině 80. let vydal na sólovou dráhu, jeho tvorba byla spojována hlavně s rockovou skupinou The Police. Kromě hudby a filmu se ale například velice zajímá o záchranu deštných pralesů a společně se svou manželkou Trudie Styler založil nadaci na jejich ochranu. Jak je vidět, osobnost tohoto držitele Emmy a dalších cen má několik vrstev. Tu zatím poslední z nich Sting objevil před více jak deseti lety, když se svou ženou Trudie Styler poprvé vstoupil na pozemek Tenuta il Palagio. „Byla to láska na první pohled,“ říká o tomto okamžiku Sting a pokračuje: „už jsme se ženou téměř ztráceli naději, když jsme se jako na poslední místo našeho zájmu přišli podívat na jedno toskánské panství. Byla to sázka do loterie, Tenuta il Palagio bylo tehdy v žalostném stavu. Investice se ale vyplatila. Vzniklo zde mnoho dobrých skladeb a to i díky vínu a jídlu, které je součástí genius loci. Nelze totiž od sebe oddělit atmosféru místa a tvůrčího ducha.“

Jak to ale celé začalo? Jako dospívající muž byl Sting, s ohledem na svůj severoanglický původ, kulturně předurčen spíše k pití piva než vína. „Pivo piju od svých 16 let a víno jsem dostával pouze od pořadatelů akcí, na kterých jsem vystupoval.“ Lahve, které tehdy Sting dostával od svých pořadatelů, dával zase dál svým bedňákům. Když pak po čase jednoho z nich navštívil a viděl krásný sklep plný skvělých vín, zajímalo ho, kde k nim přišel. „Ty jsou od tebe,“ zněla odpověď. Od té doby začal brát Sting víno vážně.

Ale zpátky do Tenuta il Palagio. Toto panství z 15. století zakoupil Sting se svou ženou Trudie Styler před více než deseti lety a od té doby se zde mnohé změnilo. Dnes zde najdete skutečnou organickou a biodynamickou farmu. Trudie Styler o tom říká: „Vzhledem k množství půdy, které zde máme, chceme hospodařit udržitelným způsobem. S nápadem zavést zde výrobu medu, jsem přišla proto, že med je jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Kromě toho zde pěstujeme zeleninu a vyrábíme olivový olej. Půda zde zůstává přirozená a plná živin.“ A co si o moderním způsobu zemědělství myslí její manžel? „Biodynamické zemědělství není vrcholem. Je to zkrátka něco, co tu bylo už hodně dávno, a proto jsme to zapomněli. Je to návrat ke kořenům tradičního hospodaření.“ Pro každého návštěvníka, který do Tenuta il Palagio zavítá, je na první pohled patrné, že se zde klade důraz na zachování autenticity místa a jeho ducha.

Jednoho dne se Sting, Trudie Styler a Alan York rozhodli složit i poslední kus skládanky toskánského Tenuta il Palagio. Z jejich spolupráce povstala vína Sister Moon (směs 40% Sangiovese, 30% Cabernet Sauvignon a 30% Merlot) a Casino delle Vie (téměř 100% Sangiovese). „Sbírání hroznů je opravdová dřina,“ říká Sting a tak se dnes raději věnuje sběru oliv, což ho uklidňuje a inspiruje zároveň. Když načerpá dostatek inspirace a sebere dost oliv, často se odebere do sklepa, kde svým vínům zkouší hrát nové melodie. Podle jeho vlastních slov, když hraje od srdce, jeho vína pak chutnají ještě lépe.

Oblast Toskánsko

Historie a tradice
Toskánsko bylo původně osídleno Etrusky. Většina našich poznatků o této civilizaci pochází z archeologických nálezů v Toskánsku anebo ze sousední Emilia-Romagny. Římané si tento region podrobili v polovině 4. století před naším letopočtem. Po pádu Římské říše se tato oblast stala Lombardským vévodstvím, jehož centrem bylo město Lucca. I v době Franské říše zůstalo Toskánsko bohatým lénem, aby bylo konečně převedeno pod zprávu papeže. Tento krok však Toskánsko uvrhlo do neutuchajících sporů mezi papežem, panovníkem a jejich společníků — Guelph (pro-papežský) a Ghibelline (pro-panovnický).

Ve středověku a renesanci bylo Toskánsko považováno za centrum vědy a umění. Jazyk, kterým se zde mluvilo, se stal formálním jazykem po tom, co byl používánDantem Alighierim, Petrarchou a Boccaccem namísto tradiční latiny. Od 11. století zde vzniklo mnoho architektonických, sochařských a malířských škol (zvláště ve Florencii, Pise, Sieně a Arezzu).

Za vlády Mediciů, významné rodiny ovládající Florencii, se Toskánsko v roce 1569 stalo vévodstvím a tím i politicky a ekonomicky silnou mocností. K tomu je nutné ještě připočíst status jednoho z hlavních center intelektuálů a umělců v Evropě své doby. Návštěvníkovi stačí pouze bloumat ulicemi Florencie, aby byl ohromen slavnou minulostí. Indiciemi mu na jeho cestě mohou být starobylé paláce, katedrály, most Ponte Vecchiopřes řeku Arno anebo města jako je například San Gimignano.

Historický a umělecký odkaz je udržován jak folklórními, tak uměleckými festivaly, které se zde konají několikrát do roka. Následkem průmyslové revoluce se dovednosti místních řemeslníků ubíraly především dvěma, navzájem doplňujícími se směry. Na jedné straně to byli profesionálové věnující se udržování a obnovování uměleckých a architektonických pokladů. Na druhé straně pak to byli cechy řemeslníků a umělců investující do nových technologií a ručních dovedností, čímž se místní umění stalo více dostupným. K těmto by se dali počítat především zlatníci a šperkaři z okolí Arezzy, tkalci a obuvníci v Pratu, nábytkáři v Poggibonsi a v neposlední řadě kamenorytci z Carrary známí svými díly z mramoru.

Víno
Toskánské vinařské umění se počítá k jedněm z nejušlechtilejších a nejtradičnějších. Jako ozvěna této tradice zaznívá světově proslulé víno Chianti, které je u mnohých spojeno právě s tímto regionem.

Dlouho před tím, než se zde objevili první Etruskové, byly slunné stráně místních kopců, hojně porostlé divokou vinnou révou. Domníváme se, že Etruskové tyto révy zdomestikovali a vypěstovali předchůdce dnešních Sangiovese a Lambrusco. Bez ohledu na to, kde nebo jak byly tyto první druhy vypěstovány, jisté je, že byly hojně oslavovány místní literaturou i výtvarným uměním napříč celou historií. Nejstarší pozůstatky toho můžeme nalézt právě na etruských vázách a jiných hliněných nádobách.

Když k místnímu počasí připočteme složení půdy místní pahorkatiny, vznikne nám ideální prostředí k pěstování hroznů, podpořené tradicí mnoha století, ve kterých vznikaly nejrůznější odrůdy vinné révy. Tak se dnes můžeme těšit z velice vzácných a výjimečných druhů vín. V dnešní době jsou na výsluní především ušlechtilá Sangiovese, která v kombinaci s malým množstvím zdejší Cabernet Sauvignon, Canaiolo, Ciliegiolo nebojiných, vytvoří skvělou směs známou jako Brunello di Montalcino, Morellino di Scansano, Carmignano a, samozřejmě, typicky toskánská vína jako jsou, Chianti aChianti Classico. Poslední dvě jmenovaná jsou pravděpodobně nejlépe známá italská vína vůbec. Kromě těchto jsou zde pěstovány i odrůdy jako Mammolo, Malvasia, Colorino, Raspirosso, Gamay, Grand Noir, Barbera, Moscatello, Aleatico, Vernaccia a další.

Toskánsko má na kontě přes třicet DOC a půl tuctu DOCGvín. Kromě červených velikánů, zahrnuje místní produkce i několik pozoruhodných bílých druhů. Mezi ně bez pochyby patří Vernaccia di San Gimignano a dále pak Bianco d'Elba(z ostrovu Elba), Bianco di Bolgheri, Vermentino, Bianco di Pitigliano a Bianco di Val di Nievole. (Bianco znamená v italštině bílý).

Konečně nesmíme zapomenout zmínit zdejší Vin Santo neboli “Svaté víno”.Skvělé dezertní víno obyčejně vyrobené z hroznů Trebbiano, jež jsou ponechány, aby vysychaly na vzdušném místě, až do začátku velikonočního týdne. Teprve pak je z nich vyrobeno víno.